Ambulance aktivního zdravíFakultní nemocnice Olomouc

Půst znamená dobrovolné nepřijímání potravin (přip. i tekutin) po určitou dobu. Půst se zásadně liší od hladovění, kdy se jedná o nedobrovolný stav nepřijímání potravin, kdy člověk neví, kdy bude moci znovu jíst nebo pít. Na rozdíl od půstu je hladovění nezdravé.

Důvody pro držení půstu mohou být různorodé, od náboženských, spirituálních po zdravotní, ekologické nebo jiné. V případě půstu se nejedná o nic moderního, půst má tradici ve všech světově významných náboženství a v určité formě jej drží miliony lidí po celém světě.

Z medicínského pohledu se zmínky o půstu objevují již u Hippocrata, Plútarcha apod. V moderní medicíně lze zmínky o půstu najít od začátku 20. století, např. Gillliland v roce 1915 v Journal of Biological Chemistry s článkem Držení půstu v léčbě obezity (orig. Total fasting in the treatment of obesity).

Z pohledu medicíny založené na důkazech je nejvíce kvalitních důkazů k dispozici pro hubnutí, nicméně škála předpokládaných pozitivních účinků je mnohem širší, mezi další předpokládané benefity (kde jsou ale dosud omezené důkazy) patří: snížení hladiny cukru a inzulinu, s tím spojené zlepšení inzulinové resistence, zvýšené spalování tuků, možná remise diabetu mellitu II. typu, zvýšení hladiny růstového hormonu, zlepšení lipidového složení krve, zlepšení soustředění.

V zahraničí se půsty používají především k léčbě obezity, DM II. typu, nealkoholickému onemocnění jater, syndromu polycystických ovarií, syndromu spánkové apnoe.

Existuje několik možností jak držet půst (tzv. protokolů půstu), liší se svojí délkou a frekvencí, kdy délka se pohybuje od několika hodin do dnů až týdnů. Mezi nejpopulárnější patří přerušovaný půst 16:8 5-6x týdně nebo 24 - 36 hodinový půst 2-3x týdně. Přerušovaný půst je většinou to, k čemu půsty u pacienta směřují. Pokud již má pacient nějaké zkušenosti s půsty, tak se terapeuticky může začít rovnou u přerušovaného půstu, pokud nikoliv, tak je vhodnější začít přes časové omezení stravování.

Časové omezené stravování / 12hodinový půst

• snídaně - svačina - oběd - svačina - večeře - 2. večeře

U pacientů, kteří si přímo netroufají na držení půstu, se někdy začíná tím, že jí pouze 3x denně  - snídaně, oběd, večeře - kdy jsou vyloučeny jakékoliv svačiny. Mnoho lidí ve skutečnosti příliš neví, jak moc nebo málo mají jíst, buď si dávají příliš malé porce a již hodinu po jídle mají opět hlad, nebo se naopak přecpávají. Účelem tohoto protokolu je naučit se jíst do sytosti. Doba na každý chod je většinou limitována na 60-90 minut. Tímto protokolem je nejvhodnější začít u těch, kteří jsou zvyklí jíst po cely den - tímto se pacient naučí jíst potřebné porce, naučí se, kolik toho má sníst do sytosti apod.

Tento způsob stravování není nic nového, do cca roku 1970 se jednalo o standardní rozložení jídel v rámci dne, které bylo normální pro většinu populace, doba jídla je určena cca od 7:00 do 19:00, mimo tento čas se jedná o půst. Tento protokol sám o sobě není příliš účinný v terapii obezity, cukrovky apod., ale spíše jej lze považovat za prevenci výše zmíněných chorob.

Vynechání jedné porce / 16hodinový půst (16:8)

Snídaně - oběd - večeře nebo snídaně - oběd - večeře

Vynechání 1 pokrmu denně je další stupeň půstu, kdy se vynechává nejčastěji buď snídaně, nebo večeře, většině vyhovuje vynechat snídani, protože člověk většinou není ráno hladový / spěchá do práce apod. Vynechání jednoho pokrmu denně většinou vede k půstu 14-16 hodin.

Tento půst je ideální praktikovat denně.

24hodinový půst

Během 24hodinového půstu se drží půst od večeře do večeře následujícího dne. Většinou se tento půst drží obden. U tohoto půstu nejsou dny, kdy by byl naprosto vyloučen příjem potravy. Výhodou tohoto půstu oproti následujícím je, že ještě umožňuje denní příjem jídla (např. v případě nutnosti užívat léky zároveň s jídlem). Záleží na pacientovi, jestli bude držet půst od snídaně, obědu nebo večeře, dle zkušeností pacienti nejlépe tolerují půst od večeře do večeře.

Delší půsty

Terapeuticky se u některých skupin pacientů někdy používají delší půsty. S délkou trvání půstu se dostavují lepší a rychlejší výsledky jako pokles váhy, snížení inzulinové rezistence, ale zároveň také roste riziko komplikací, proto je u delších půstů nutný dohled lékaře pro úpravu léčby vysokého krevního tlaku, cukrovky apod. Je nutné umět poslouchat své tělo, pocit hladu je pochopitelný, ale člověk by se nikdy neměl cítit výrazně špatně nebo nemocně, v tom případě je vhodné půst přerušit a zopakovat půst nebo zvolit jiný typ později.

36hodinový půst

Během 36hodinového půstu dochází k vynechání příjmu stravy po celý jeden den, tedy se drží půst od večeře jednoho dne do snídaně 3. dne (viz níže). Většinou se praktikuje obden, nebo alespoň 2-3x týdně. Na rozdíl od 24hodinového protokolu je 36hodinový protokol méně flexibilní, umožňuje si vybrat, zdali to bude pondělí – středa – pátek apod., ale již neumožňuje dávat postní dny k sobě – např. pondělí – úterý – čtvrtek, protože pak by se už jednalo o 52 hodinový půst apod.

42hodinový půst

42hodinový půst je vlastně kombinací 16:8 protokolu s 36hodinovým půstem. Vzhledem k délce půstu je opět rychlejší dosáhnutí pozitivních účinků, ale zároveň i vyšší riziko komplikací. V některých zahraničních programech je tento typ půstu cílovým půstem, kdy se dodržuje po cca 6 měsíců.

Další půsty

Tyto delší půsty někdy vyhovují pacientům, kterým nevyhovují časté půsty, ale když už se do půstu pustí, tak nemají problém vydržet to delší dobu. Zároveň jsou tyto půsty vhodné pro lidi, kterým životní styl neumožňuje držet půsty často (ať už pracovně např. nutnost pracovních obědů / večeří, nebo rodinně, kdy jsou zvykem např. rodinné večeře apod.).

• 48hodinový – typicky 2x týdně
• 72hodinový
• 5denní – alespoň 2x měsíčně, přip. v kombinaci s kratšími půsty
• 7denní

Není jeden vhodný režim pro všechny. Výběr vhodného režimu záleží na tom, z jakého účelu půst člověk drží, jestli má nějaká přidružená onemocnění, jaký je životní styl a poté na tom, jak který typ půstu zvládá. Někomu více sedí držet půst denně, někdo preferuje delší ale méně časté půsty.

Čím delší a častější je půst, tím je i účinnější z pohledu hubnutí a dalších účinků, nicméně zároveň je vhodnější dozor lékaře/ odborníka na půsty.

Během půstu je povoleno přijímat nekalorické a neslazené tekutiny, ideální volbou je obyčejná voda, do které je možno přidat citronovou šťávu, bylinky, koření apod., je vhodné den začít dostatečným příjmem tekutin (0,3l). Dle preference je povolen také příjem čaje nebo kávy, čaj dle preference bylinný, černý, zeleny, oolong apod., do čaje možno přidat malé množství smetany nebo mléka, sladidla nejsou povolena. Zelený čaj obsahuje katechiny, které mohou potlačovat chuť k jídlu, což se může právě při postních dnech hodit. Stejně jako do čaje, je i do kávy povoleno přidávat malé množství mléka nebo smetany.

Jako jediné jídlo je o postních dnech povoleno přijímat domácí vývar - buď z hovězích, kuřecích, vepřových kostí apod., přip. zeleninový, vývar je důležité dostatečně osolit, což může předcházet riziku snížení minerálních látek v těle. Většinou jsme opakovaně varováni před přebytkem soli v naší stravě, ale v případě půstu vede naopak snížená hladina inzulinu k větší diuréze (větší tvorbě moči), což může způsobit nižší množství minerálních látek v těle, proto je naopak důležité vývar dostatečně osolit. Zeleninu z vývaru nekonzumovat.

Především u delších půstů (24 hodin a více) bychom si jako první jídlo po skončení půstu neměli dávat výrazně větší porci, protože po období půstu by velké množství jídla mohlo způsobit žaludeční obtíže.

Přirozeně největší obavou při držení půstu je strach z nevydržitelného hladu. Samozřejmě, že se při půstu objevuje hlad, ale není to nevydržitelné (pozn. - když jdeme večer spát, tak nás většinou po večeři čeká také 10-12 hodin půstu a nemáme z toho strach). Hlad při půstu většinou přichází ve vlnách a nestoupá s délkou trvání hladu, proto když člověk vydrží vlnu hladu, tak nakonec odezní a můžeme půst držet dále. Dále pomáhá mít co na práci, v případě, že se postíme o pracovním dni, tak sice máme větší výdej energie spojené s prací, ale díky práci nestíháme tolik přemýšlet o půstu a proto je to pro většinu lidí jednodušší, než držet půst o volných dnech. U delších půstů dokonce po určitém období může hlad zcela zmizet, dochází k tomu, že tělo přepne ze spalování cukrů na spalování tuků a vlastně nás živí z našich tukových zásob (k tomu je původně máme - abychom zvládli období bez příjmu potravy).

V případě, že na nás přijde hlad, tak existuje několik pomůcek jak se tomuto ubránit - doporučuje se napít se vody, čaje, kafe, apod., případně sníst menší množství chia semínek, nebo tato semínka nechat namočit do vody, kdy vytvoří gelovou hmotu a tu poté sníst.

Mezi nejčastějí nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, závratě, nechutenství, zácpa. Jako řešení většinou dostačuje navýšit příjem tekutin, příjem soli, případně sníst lněná semínka apod.

Půst je naprosto nevhodný pro pacienty trpící podvýživou nebo podváhou (nevhodný již při BMI pod 20), děti mladší 18 let, těhotné ženy, kojící ženy, pacienty s poruchou příjmu potravy.

Pokud užíváte pravidelně jakékoliv léky, tak doporučujeme nejdříve konzultovat ošetřujícího lékaře. Konzultace lékaře je naprosto nutná u pacientů s diabetes mellitus, pacientů s art. hypertenzí, s garstroezofageálním reflexem, v případě půstu je totiž tendence k poklesu krevního tlaku a poklesu hladiny cukru v krvi - tzv. hypoglykémii, které je nutno předcházet úpravou medikace ve spolupráci s lékařem.

Nezáleží jen na tom, jak dlouho a jak často držíte půst, ale stejně důležité je i co jíte mimo půst. Pokud každý půst oslavíte návštěvou fast food občerstvení a přidáte k tomu energetické nápoje, tak nelze od půstu očekávat výrazné pozitivní efekty.

V době, kdy nedržíme půst, tak není vhodné omezovat množství kalorií v přijaté stravě, protože v tom případě již hrozí zpomalování metabolismu, které by zpomalovalo proces hubnutí a další benefity pramenící z půstu. Z pohledu nejvhodnější stravy je spousta možností a každému vyhovuje něco jiného. Někdo upřednostňuje vegetariánské stravování, někdo nízkosacharidové stravování, někdo paleo stravu, někdo tzv. carnivore stravu někdo racionální stravování. Z metabolického pohledu je půstu nejbližší nízkosacharidová vysokotuková strava (low carb - high /healthy fat - LCHF), dle množství sacharidů její keto varianta, protože snížené množství sacharidů ve stravě vede k nižším hodnotám cukru a inzulinu v těle a tedy podobnému stavu jako při půstu. Každopádně je pro lepší toleranci půstu vhodné stravovat se maximálně 3x denně a většina dietních směrů se shoduje na navýšení příjmu zeleniny a výrazném omezení - ideálně úplném vyloučení - jednoduchých sacharidů, alkoholu a celkově průmyslově zpracovaným produktům.

• Megan Ramos - The use of Therapeutic fasting in a clinical setting in the treatment of Obesity & Diabetes [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://courses.nutrition-network.org/courses/273762/lectures/4935952
• FUNG, Jason a Jimmy MOORE. Kompletní průvodce půstem: jak léčit své tělo pomocí jednodenního i dlouhodobějšího vynechání jídla. Přeložil Lenka Marie ČAPKOVÁ. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2018. Fit & food. ISBN 9788075550620.
• Total fasting in the treatment of obesity [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné z: https://pmj.bmj.com/content/postgradmedj/44/507/58.full.pdf
• FUNG, Jason. Short fasting regimens – less than 24 hours [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné z: https://www.dietdoctor.com/short-fasting-regimens
• FUNG, Jason. Longer fasting regimens – 24 hours or more [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné z: https://www.dietdoctor.com/longer-fasting-regimens#52
• Sievert K, Hussain S M, Page M J, Wang Y, Hughes H J, Malek M et al. Effect of breakfast on weight and energy intake: systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials BMJ 2019; 364 :l42 doi:10.1136/bmj.l42
• Kahleova H, Belinova L, Malinska H, Oliyarnyk O, Trnovska J, Skop V, Kazdova L, Dezortova M, Hajek M, Tura A, Hill M, Pelikanova T. Eating two larger meals a day (breakfast and lunch) is more effective than six smaller meals in a reduced-energy regimen for patients with type 2 diabetes: a randomised crossover study. Diabetologia. 2014 Aug;57(8):1552-60. doi: 10.1007/s00125-014-3253-5. Epub 2014 May 18. Erratum in: Diabetologia. 2015 Jan;58(1):205. PMID: 24838678; PMCID: PMC4079942.
• Catenacci VA, Pan Z, Ostendorf D, Brannon S, Gozansky WS, Mattson MP, Martin B, MacLean PS, Melanson EL, Troy Donahoo W. A randomized pilot study comparing zero-calorie alternate-day fasting to daily caloric restriction in adults with obesity. Obesity (Silver Spring). 2016 Sep;24(9):1874-83. doi: 10.1002/oby.21581. PMID: 27569118; PMCID: PMC5042570.
• Varady, K.A. (2011), Intermittent versus daily calorie restriction: which diet regimen is more effective for weight loss?. Obesity Reviews, 12: e593-e601. https://doi.org/10.1111/j.1467-789X.2011.00873.x